Andrea Schelingerová - Nosit tátovo jméno je hrdost, úcta i pokora!

06.03.2020

Text: Pepíno Sodomka

Bousov, malá vesnička na Chrudimsku, čítající kolem 200 obyvatel se dne 6. března roku 1951, aniž by to tehdy tušila hluboce zapsala do dějin českého rocku. V den se zde totiž narodil nekorunovaný král českého rocku, zpěvák Jirka Schelinger, jehož si tedy dnes připomínáme nedožité 69. narozeniny.

Jsme moc rádi, že naše pozvání k rozhovoru přijala Jirkova dcera,  Andrea Schelingerová.

Andreo, děkuji, že jsi si udělal pro nás čas a nejdříve bych se chtěl zeptat, jako je to být Schelingerová v dnešní době? Myslím to tak, že jsi po Jirkovi nositelka co se týče našeho rocku slavného jména a zda Tě lidé oslovují a třeba se s tebou chtějí podělit o to, co pro ně Jirka znamená?
"Nosit jméno takového ČLOVĚKA, OTCE, MUŽE mojí maminky, to je hrdost, úcta a pokora. Zároveň závazek. Závazek s radostí i odpovědností. Jsem jediná dcera po takovém hlasu, který tu byl a jsem jen dcera. Je velmi křehký led mezi hranicí příjemna a chtít být schovaná v davu...."

U nás působí několik revivalů Jirky Schelingera, chodíš někdy na jejich vystoupení?
"
Je to právě to, to že stále má táta obrovskou základnu fanoušku a posluchačů i tolik let co zemřel. K mé velké radosti je hodně revivalů, kteří tuhle hudbu hrají a šíří. Chlapi z JSMB, Kranz- J.S. Revival, JS Band a mnoho dalších. Jejich koncerty si vyloženě užívám, dávají do toho takovou nějakou přidanou hodnotu, která je velice milá a dostávají hudbu posluchači přímo do těla."

Andrea Schelingerová a členové skupiny  Jiří Schelinger Memory Band
Andrea Schelingerová a členové skupiny Jiří Schelinger Memory Band

Co pro Tebe osobně znamená, že tátu Jirku dodnes lidé mají rádi a často na něho vzpomínají?
"Znamená hodně, i tolik let po jeho smrti se stále hraje. Je to skvělý pocit vidět ty davy na koncertech co si s kapelou zpívají tátovu hudbu a na parketě to umějí pekelně rozbalit. Táta by měl zajisté radost, kdyby viděl s jakou chutí kapely hrají jeho hudbu a kolik má posluchačů."

Dá se označit nějaká Jirkova písnička, že je Ti nejbližší, máš jí nejraději?
"
Často si pouštím od táty Kartágo, vím mnozí budete oponovat, ano jsou lepší, hlubší. Já mám prostě tuhle nejradši.
A teda úplně největší radost v roce 2019 jsem měla, když mi v ruce "přistála" vinylová deska. Nově vydaná LP Holubí dům, to byla úplně první deska, kterou jsem po 89 držela v ruce. Tuhle jsem z nějaké zvláštní piety, úcty, lásky k tomu co táta vytvořil, ještě ani nevyndala z obalu."

Jaký je Tvůj názor na projekt Zemětřesení, kdy naší přední rockeři natočili album, které Tvůj táta nestačil dokončit?
"
Projekt Zemětřesení 2. Nesluší se hodnotit jestli "první" nebo "druhé" je lepší. Ovšem tohle zpracování mě mile oslovilo. Sešla se dobrá partička muzikantů, kteří to hodně dobře zpracovali. Často si jí pouštím."

Je něco, co Tě v poslední době zaujalo na české hudební scéně, kdo patří k Tvým oblíbeným kapelám či hudebníkům?
"
Hudba mě provázela opravdu od peřinek, v lásce k ní nepadlo jablko od stromu. Ovšem co se týká dovedností, či talentu a nedej bože zpěvu, tak okolo jablka projel strom rychlostí vlaku Pendolína. Nezpívám, na žádný hudební nástroj nehraju, poslouchám a ráda poslouchám.
Ráda poslouchám jednoznačně hudební seskupení okolo Honzy Holečka, nebudu jmenovat všechny, ale opravdu doporučuji je to opravdu hudba s duší.
Jasný, že poslouchám i jiné žánry. Další moje láska je vážná hudba a pochopitelně protipól heavy metal, i když .... Teda naposled jsem byla na koncertu Metallica Czech Tribute Band. Chlapíci z Budějovic to umějí slušně rozbalit."

Bude tomu již 39 let, co Jirka již s námi není, přesto stále se hojně hrají všude jeho písničky, lidé na něho často vzpomínají a mnoho z nich, včetně mě ho považují za nekorunovaného krále české rocku. I když tato otázka je celkem otřepaná, přesto je něco, co by jsi těm všem chtěla vzkázat?
"
Teď a tady děkuji, děkuji všem, kteří mají tátovu hudbu rádi. Díky, že jste!
A já? Já tati děkuji, že jsi tu byl. Krátce a intenzivně."

Jak známo, Jirka nás opustil 13. dubna roku 1981 a i když od té doby Dunajem proteklo již hodně vody a čas nějak rychle obracel stránky v kalendáři, přesto je u nás velké množství lidí, kteří nosí Jirku v srdíčku a to je moc dobře.

Moc děkuji Andree Schelingerové za její slova a Jirkovi jménem Rockmanie posílám tam nahoru jasný vzkaz: "Žiješ v mnoha srdcích lidí a tím si stále s námi! Díky a opatruj se nám tam nahoře, Jirko!"