Pepa Vojtek - Největší poctou pro muzikanta je fakt, že na něj chodí lidi!

21.06.2020

Text: Pepíno Sodomka

Tak jak Vám šlapou Kabáti? Pokud Vaše odpověď je kladná, tedy vězte, že dnes oslaví své 55. narozeniny zpěvák Pepa Vojtek!

Určitě by bylo hodně těžké v naší zemi najít někoho, komu by toto jméno nic neříkalo.
Pepa působí ve skupině Kabát od roku 1988, když před tím ho bylo možné vidět i co by kytaristu v teplické kapele Hlahol.
Cesta Kabátu na absolutní vrchol jistě nebyla snadná, ono hrát tancovačky a dopracovat se k tomu, že na pražském Vypichu na vás přijde přes 70 tisíc lidí není jistě jednoduchá záležitost a skrývá se za tím mnoho let odříkání, vůle a opravdové dřiny, kterou ne každý vidí, nebo chce vidět.


Co vlastně z člověka dělá osobnost? Na to sám Pepa odpověděl v rozhovoru pro web Kabáti.cz:
"Moc důležitý je přístup k práci. Znám mnoho profesionálů, kteří se vůbec nechovají jako profesionálové. A naopak vím o spoustě lidí, kteří by se mohli chovat jako hvězdy, ale vystupují jako opravdoví profesionálové. Chodí na zkoušky a dostavují se přesně na čas. Pak existuje druhá sorta, přesvědčená o tom, že hvězdy jsou, ale jsou přesvědčeni o své profesionalitě, protože dnes není problém být umělcem. Když vám někdo dá peníze, tak už jste profík. Já si myslím tedy, že je to o tom, být každým coulem profesionál." 

Ve stejném rozhovoru se Vojtek vyjádřil i k tomu, zda i po letech panuje ono počáteční nadšení v kapele, třeba př zkouškách:
"Určitě to tak je. Jinak bychom to, co děláme, nemohli vytvářet v takové velikosti, jak na tom jsme. Rádi se účastníme i běžných akcí a netváříme se jako nafoukaní idioti, kteří mají na to vyprodávat stadiony. Jezdíme mezi normální lidi a nikdy bych nezanevřel na moje kamarády, kteří s námi začínali a vyrůstali. Nebudu se tvářit, když přijedu do Teplic, jako namyšlený blbec."

Kabát
Kabát


A co říká Pepa na otázku hraní v klubech a zda by si uměl představit hrát v nich?
"Když to jednou přijde... Teď je pro Kabát dobré, že vystupuje pro hodně lidí a lidi přijdou. Kdybychom takovéto turné po stadiónech udělali před deseti lety, tak bude poloprázdno. Přišlo by třeba pět tisíc lidí, což by bylo škoda. Tak jsme to dělali v halách. Jsme střízliví a nikdy jsme neměli nasazené růžové brýle. Jenomže na podzim se nám začalo potvrzovat, že i ten zimní stadion je málo. Tam dva i tři tisíce lidí stály venku. Co je tady většího? Fotbalové stadióny! A na jaře byly narvané. V klubech je zcela jiný způsob hraní, lidé jsou metr od vás a ne třicet metrů. Zato je to bezprostřední. A to mne taky baví. Takhle jsme hráli pět let. Někdy, mám li čas, se zajdu podívat taky do nějakého klubu, ale jsem hodně vytížený. To raději chvíle volna věnuji rodině."

Existuje ještě nějaká meta, které by chtěl Pepa docílit?
"Největší poctou pro každého muzikanta je fakt, že na něj chodí lidi. Proto se to dělá. Je hezký, že nám visí Zlatí Andělé doma, ale to není od lidí. My jsme přemýšleli o tom, zda máme jít na Českého slavíka. Kdysi zprofanovaná soutěž. Ale pak jsme si říkali, vždyť to je od lidí a to jsme vždy chtěli. Oni nám poslali své hlasy a tak jsme tam šli."

Nelze jinak, než dát jeho slovům plně za pravdu a v tento den mu poslat jasný vzkaz. "Moc přejeme pevné zdraví a nadále v životě vždy jen všeobecnou pohodu, Pepo!"

Foto: archív Pepy Vojtka a skupiny Kabát
Zdroj: Kabáti.cz