Petr Kalandra - Bluesové srdce jednoho z posledních českých hippíků!

10.03.2020

Text: Pepíno Sodomka

Psal se 10. březen roku 1950 a v Praze se narodil člověk s velkým srdcem, ctící ideály hnutí hippies a hudebník, jehož písničky měly duši, Petr Kalandra, jehož si tedy dnes připomínáme nedožité 70. narozeniny.

Petr roku 1964 již vystupoval v televizním pořadu "Hledáme písničku pro děti".
Jeho talentu si povšiml jeho tehdejší učitel, kterým byl  Miloslav Šimek a díky tomu si Petr zahrál v "Besídce zvláštní školy". Jako patnáctiletý už Petr hrál s bigbítovou skupinou Karkulka a později pak spolu s Jaroslavem Hutkou vystupoval na Karlově mostě.

Petr se začal učit na zedníka, nicméně tohle rozhodně nebyl to, co by Petr chtěl a proto ho jeho otec vzal  s sebou do Tunisu, kde v té době pracoval.
V Tunisu studoval konzervatoř a později pracoval pro americké mírové sbory. Od jejich vojáků dostal pozvání do USA.
Tam jezdil s kytarou  stopem, stal se z něho příznivec hnutí hippies, živil se jako řidič náklaďáku a zpíval po klubech.

Ovšem srdce ho táhlo domů a po  návratu založili se Zuzanou Michnovou a Oskarem Petrem skupinu Marsyas, hrál i s Vladimírem Mertou či Vladimírem Mišíkem. 

Petr Kalandra se stal pro generaci dospívající v sedmdesátých a osmdesátých letech doslova symbolem.
Dlouhé rovné vlasy mu dosahovaly na zádech téměř konce džínové bundy, intenzívně koncertoval a třeba 25 vystoupení za měsíc nebylo výjimkou.

V roce 1984 opustil Marsyas a vystupoval s Janem Spáleným a Františkem Havlíčkem v triu ASPM.
Od roku 1991 hrál se skupinou Blues Session, s níž nahrál svojí nejkrásnější věc, písničku "Nebeská brána", tedy jeho verzi songu "Knockin' On Heaven's Door" od Boba Dylana.

Petr Kalandra a Marsyas
Petr Kalandra a Marsyas

V  této době se ale začaly množit jeho zdravotní problémy. K jeho zhoršujícímu se stavu notně přispěla i pro něho osudová rána, kdy roku 1989 zemřel jeho otec.

Prvním varováním nedobrého zdravotního stavu byl jeho kolaps  přímo na pražském koncertě Boba Dylana v létě roku 1994, kdy musel být hospitalizován v nemocnici.

Bohužel rok poté,  7. září roku 1995 nás Petr ve věku pouhých 45 let navždy opustil.

Kytarista Pavel Skála, jeho spoluhráč ze skupin Marsyas i Blues Session se svého času v rozhovoru pro časopis Reflex vyjádřil na Petrovu adresu:
"Legenda o Petru Kalandrovi je jak stvořená pro nějakého českého Jacka Kerouaka.
Na cestě našeho posledního ryzího bluesmana a celoživotního hippieho bylo možná méně ženských a víc kytar i foukacích harmonik než v příbězích Kerouakových beatniků, ale stejné směrovky - radost, volnost, kamarádství, nesobeckost.
Třebaže za jednatřicet roků, které odezpíval a odehrál, stihl vydat - na poslední chvíli - jen dvě sólová alba, zůstává i po svém předčasném odchodu symbolem svobodného, inspirovaného muzikantství... některý společný koncerty s ním klidně označím slovem svátek a obávám se, že už nic podobného nezažiju."

Petr byl jeden z posledních českých hippíků a člověk hodný, obětavý, štědrý a silný, tak ho i nazvali jeho přátelé v televizním dokumentu s názvem "Dobrá víla Kalandra".

Jménem Rockmanie Tě za onu Nebeskou bránu s díkem zdravím, Petře!